Pokud jste se dostali na tuto stránku, pravděpodobně uvažujete, že by jste svoji dceru zapsali do kroužku mažoretek nebo do něho již chodí.Zde je pro vás pár užitečných informací.

V naší republice fungují dva mažoretkové svazy IMA a NBTA.
 Předměřické mažoretky se zúčastňují zatím jen  nepostupových soutěží.


Členky NBTA se zúčastňují Šampionátu mažoretek pořádaném NBTA. Je to celostátní postupová soutěž, která má tři kola. První – krajské – může se konat každý rok jinde, druhé – zemské (mistrovství Čech) - se koná ve Strakonicích a třetí - celostátní (mistrovství ČR) - je vždy v Poděbradech. Celá soutěž je postupová, to znamená, že do dalšího kola postupují jen nejlepší skupiny v jednotlivých kategoriích. Každé kolo má dvě soutěžní disciplíny. Pochodové defilé (PD) a pódiovou formaci (PF). Při PD je úkolem mažoretkové skupiny projít 100 metrů a předvést zde své umění. Živý orchestr jde za děvčaty a ty mu nesmějí ani utéct, ani ho zbrzdit. Hudbu, na kterou děvčata pochodují dopředu neznají, ale vylosují si jí těsně před PD.
Těžké, že? PF je vystoupení na pódiu na reprodukovanou hudbu, kterou si mažoretky určí samy. Celý soutěžní řád si můžete přečíst na stránkách NBTA.

Kromě soutěží mají mažoretky během roku i několik dalších vystoupení. Ta jsou výbornou přípravou na soutěže a děti se při nich učí zvládnout trému. Také se naučí co dělat, když se stane něco nečekaného (upadne hůlka, zapomenou se kroky….).

A teď přijde to, proč tady všechno toto píšu. Může se stát, že vaše dítě se vystoupení nemůže zúčastnit. Omluvou musí být opravdu pádný důvod a je třeba se omluvit co nejdříve to jde, přímo trenérce. Pro ostatní děvčata je totiž poměrně těžké a hlavně stresující, že najednou před nimi nestojí stejná holčička jako jindy a věřte, že jsem už viděla děti, které to oplakaly, protože se bály, že to pokazí.

Teď už je vám jasné, že mažoretky jsou sport náročný na čas. Pokud nejste ochotni přizpůsobit se programu vašeho dítěte a nechcete oželet několik jarních víkendů na chalupě, či chatě, radím s mažoretkami raději nezačínat.
Další věc se kterou je třeba počítat je finanční stránka celé věci. Tento odstavec by se mohl také jmenovat: Příspěvky to nekončí. K nim budete totiž muset připočítat výdaje za kostýmy a boty. Je ale pravda, že ne každý rok se pořizují nové kostýmy a boty se většinou dědí, protože děvčatům vydrží jen chvíli a tudíž je nezničí. Platí se i za autobus (vlak) na soutěž, nebo vystoupení, za ubytování na soutěži (v tělocvičně ve škole), za stravu (ve školní jídelně), startovné … Nebývají to horentní sumy, ale dohromady to už něco udělá. Děvčata také jezdí každý rok na  soustředění. Samozřejmě není povinné, ale děti se na něm učí prvky, které budou použity v nové soutěžní sestavě. Děvčata, která se soustředění nezúčastní pak mají velké resty.
Doufám, že jsem vás moc nevyděsila. To bych nerada, protože mažoretky jsou báječný sport. Dívky se naučí určité kultuře pohybu, naučí se slyšet hudbu. Z vlastní zkušenosti mohu napsat, že už po první soutěži děti pochopí, že pokud chtějí vyhrát, tak pro to musí něco udělat samy. Nikdo dospělý jim v tom nepomůže, bojují samy za sebe. Tato zkušenost úžasně stmelí kolektiv ve kterém se dá zažít pravé „mažoretkové dobrodružství“. A věřte tomu, že při pohledu na své dítě na pódiu při závodech nebo "jen" vystoupení budete náležitě pyšní a s Vámi i babičky, dědové .....